Oficiálně jsme se dozvěděli pouze to, že se jedná o „manažerské rozhodnutí“, které nebude mít vliv na pacienty ani na kvalitu poskytované péče. To je odpověď typu co je vám potom. Samozřejmě že se jedná o manažerské rozhodnutí, leda že by nemocnici ovládali vrátní či Marťani. PR oddělení firmy Agel se snaží obnovit důvěru veřejnosti v nemocnici, co jim síly stačí, ale toto nezvládlo. Stejně jako předchozí majitelé a pacienti začali hlasovat nohama – odcházeli do jiných nemocnic a ekonomicky tu jesenickou pěkně přidusili. Takže neoficiálně jsme se dozvěděli následující. V nemocnici probíhal cca měsíc vnitřní audit vyvolaný ekonomickými problémy – ekonomická ztráta nemocnice a platy neodpovídající jejímu finančnímu zdraví. Nic nového v českém zdravotnictví, zejména na jeho periferii. Do nemocnice s auditorem údajně přišla i nová ekonomka. A následovalo statutární zemětřesení. Kolem státní Montessori v ŽS Vápenná se začaly dít věci. Matka jednoho z dětí Kateřina Telčerová zveřejnila svůj pohled na to, co se děje uvnitř této jinak uzavřené komunity učitelů, rodičů a žáků. Je třeba zdůraznit, že se nejedná o soukromou školu, takže nám nemůže být jedno, co se tam děje. Bohužel jsme se nic nedozvěděli o příčině sporu – pro děti povinné překládání učebnic z aktovky do plastové krabice. Naopak reakce na kritiku sklouzly do proklamativní a osobní roviny. Alternativní státního (!) vzdělávání nepotřebuje diskusi na seriózním základě? Rodičovská veřejnost ví, že se něco podobného od nového školního roku chystá i v Jeseníku, kam bezpochyby přejde možná významná část dětí, které nyní do Vápenné dojíždění. Ví se, co to provozně udělá s vápennskou základní školou? Je možné či žádoucí ve státem, rozuměj námi, placené škole vyčleňovat určitou komunitu dětí na základě obecně neznámých kritérií? Je v pořádku, že rodiče ve státní škole přispívají na alternativní výuku, když máme bezplatné školství? Atd. apod. Očekáváme názory nejen odborné veřejnosti. Co mají oba případy společného? Veřejné peníze. Nemocnice žije z veřejného zdravotního „pojištění“, přesněji řečeno zdravotní daně, stejně jako základní školy z daně z příjmu. Veřejnost má proto právo na otevřené informace z těchto institucí. A pokud je nedostane, nikdo se nemůže divit nedůvěře a pochybnostem, které mohou být předzvěstí čehokoliv. A to si asi nikdo prvoplánově nepřeje. Nebo ano?

19. 2. 2019, autor: (ma)