Kdyby na chleba nebylo
Svého času mělo stát jesenické luxusní wellness centrum 240 milionů korun. Mělo sloužit celému regionu a významně zlepšit podmínky pro turistický ruch. Nakonec se nestavělo i díky tomu, že stavba za tyto peníze byla označena za megalomanskou.
Nyní jsme svědky něčeho neuvěřitelného. Rekonstrukce budovy bývalého IPOSu by měla stát už 190 milionů korun! A kromě luxusu pro úředníky nepřinese vůbec nic. A navíc zamýšlenou etapizací rekonstrukce, tedy utrácet stůj co stůj, bude ještě dražší a možná překoná i megalomanské wellness centrum. Jak je to možné?
Veřejnost neví a nikdo jí to pochopitelně neříká, že rozpočet na rekonstrukci vznikal nikoliv podle možností a potřeb města, ale potřeb úředníků. Myslíte, že jeseničtí městští a státní úředníci budou sedět po šesti v kanceláři? Nebo že se spokojí s nejnutnějším vybavením? Zapomeňte. Pro úřednické sedinky jen to nejlepší. Vždyť co bychom si bez nich počali? A tak projektanti předělávali a předělávali a cena rostla. A přínos pro město a okres a pro občany? Velká nula.
Na jiném místě tohoto vydání píšeme o věčném příběhu českoveského krytého koupaliště. Na jeho rekonstrukci se patrně peníze nenajdou. Na luxusní palác pro úředníky v Jeseníku rozhodně ano, i kdyby na chleba nebylo a město by se mělo zadlužit na 100 let. Vsaďte se.
22. 3. 2022, autor: Miroslav Chovanec