Možná si vzpomenete na zhůvěřilý záměr vylepšit vodní tvrz dvoupatrovým „přístavkem“, který iniciovala tehdejší nechvalně známá ředitelka Vlastivědného muzea Jesenicka Veronika Rybová. Nebo nověji starými koberci „umělecky“ zkrášlená fasáda bývalé městské knihovny, kterémužto umění my, běžní občané, nemůžeme rozumět. Ostatně, když vidíme ty totální nesmysly, které se na nás valí z Německa, potažmo Evropské unie, kterou Německo společně s Francií ovládá, nemůžeme nic normálního čekat ani od německé umělkyně, která nám bývalou jesenickou knihovnu v roce 2019 koberci “vyzdobila”.
A nyní tedy pro změnu opět knihovna. Možná se to většinové veřejnosti líbí. A možná jsem nedával pozor, ale kromě zmínky v JT č.20/2021 jsem nikde nezaznamenal diskusi „otevřené“ jesenické radnice s občany. Přičemž o každé lavičce či opravě rozpadlého chodník se v éře starostky Blišťanové dlouhé měsíce diskutuje. Vypadá to tak, že o zprznění jedné z posledních historických budov v Jeseníku je rozhodnuto v tichosti a „odborníky“. Pokud se dílo podaří, jesenická pokrokářsko - aktivistická kavárna zaznamená další úspěch ve svém tažení proti všemu normálnímu a smysluplnému.
17. 1. 2022, autor: Miroslav Chovanec