A ten nezklamal. Přišedší odvážlivci museli ocenit nejen specifický humor hosta píšícího “ostravskym” dialektem, ale i spoustu vypointovaných historek z cest, úsměvných i smutných. Větvička začal obdivem k Albánii a pokračoval ukrajinskou kovidovou realitou, která se neřídila kovidovou hysterií jako u nás, ale spíše darovanými dolary na „boj s kovidem“. Pokračoval do Arménie mírové a do Náhorního Karabachu válečného s historicko zeměpisným vhledem nezatíženým jakoukoliv ideologií západu či východu. Tuto část završil filmovými záběry „nedaleko“ války. A pro kovidové skeptiky nemohlo být silnějšího zadostiučinění než jeho putování po Bělorusku, kde se nic nezavíralo a kovid zde jednoduše neřeší. Žádné mrazáky na ulici, žádné přeplněné nemocnice… V Klubu zazněly i další informace, které se v našich médiích nesmí objevit. Na závěr pustil film z putování po Dominikánské republice, opět s historickým výkladem a politicky nekorektně komentovanými reáliemi. A po celou dobu zodpovídal dotazy z publika, které doslova hltalo zkušenosti a informace drobného hosta. Takže beseda jak má být, kdo nepřišel prohloupil. Ale Ládíkovi, jak si nechá říkat, se v Jeseníku líbilo a určitě prý přijede ještě jednou.

14. 12. 2021, autor: Miroslav Chovanec