Výklad historie vždy podléhá politické atmosféře, vládnoucímu režimu a vztahu autora k historickým událostem. Nikdy není zcela objektivní, protože nedokáže zachytit všechny odstíny doby a jejího chápání aktéry tehdejších událostí. V současné době se kyvadlo popisu konfliktních střetů mezi Čechy a Němci v minulém století vychýlilo do pozice bagatelizace násilí roku 1938 a zvýrazňování křivd po roce 1945. Není to přitom tak dávno, co tomu bylo naopak. Pravda ale je mnohovrstevnatá a jinak září 1938 vnímali Češi vyhánění z pohraničí, jinak Němci věřící ve zlepšení své sociální situace a jinak třeba němečtí antifašisté, kterým hrozila smrt nebo v lepším případě dlouholeté vězení. To jsou přitom jen tři nastíněné možnosti z tisíců úhlů pohledů a prožitků tehdejší doby. Dějiny se nedají zjednodušovat a každý takový pokus vede jen k jejich pokřivení. V sobotu 4. září se v Širokém Brodě konala akce Široký Brod/Breitenfurt 1938. Její součástí byl mj. pietní akt k uctění válečných obětí. Vedle starostů obcí Hradec – Nová Ves Pavla Stejskala a Mikulovice Romana Šťastného se jí zúčastnil i náměstek hejtmana Olomouckého kraje Dalibor Horák, který nad ní převzal záštitu. Ve svém příspěvku připomněl nejen události roku 1938 a oběti válečných konfliktů, ale i důležitou skutečnost, že pokud chceme žít se svými sousedy v míru, musíme se sice naučit odpouštět, ale zároveň nezapomínat. Jedině tak se lze vyrovnat s minulostí. Pietní akt probíhal u pomníku, kde se mnohé ze zmíněných paralel prolnuly. Byl vztyčen k uctění více jak tří desítek obyvatel Širokého Brodu, kteří položili život v první světové válce. V září 1938 v jeho blízkosti ženisté československé armády odstřelili most, aby zabránili postupu jednotek freikorpsu do nitra jesenického okresu a v průběhu následujících let kolem něj byly vztyčovány dřevěné kříže za místní obyvatele, kteří padli v dalším válečném dobrodružství. Po válce pak byly tyto kříže i pamětní deska se jmény obyvatel Širokého Brodu odstraněny a pomník se stal symbolem připomínajícím rozhodující podíl sovětské armády na porážce fašismu. Pavel Stejskal seznámil s touto pohnutou historií přítomné a zároveň připomněl strádání těch, jejichž jména na žádných pomnících nenalezneme. Po slavnostních projevech byl za asistence příslušníků Klubu vojenské historie Maxim položen věnec a kytice k uctění památky válečných obětí. V 10 hodin se konala spanilá jízda dobové vojenské techniky Jesenickem a odpoledne u hradeckého mostu probíhaly ukázky bojů z let 1938 a 1945.

9. 9. 2021, autor: (pm)