Jeseník - Mělo se jednat o centrální městskou kotelnu na biomasu. Teplo mělo být levnější než z plynu. Město objekt s pozemky v bývalém Moravolenu koupilo a investovalo do potřebných úprav a energetického auditu. Nápad Krátkého nakonec vyšel na 15 mil.Kč bez toho, aby kotelna vznikla. Nyní je vše na prodej za 9,8 mil. Kč. Ekologický projekt vytápění města prosadil ve svém druhém volebním období bývalý starosta Jiří Krátký (ČSSD), který v této branži podnikal. Realizovat se měl ale za jeho následovníka Petra Procházky: „Tehdy se sešlo víc věcí. Krize, velká zima a Rusko se ukazovalo jako stále nevyzpytatelnější partner pro dodávku plynu. Jedna z variant byla vybudovat vlastní energetický ekologický zdroj. Evropská unie tehdy podporovala takové projekty až devadesáti procenty nákladů.“ Další koaliční vláda města včele s Marií Fomiczewovou (ČSSD) vše zastavila. Navíc v roce 2013 za podivných okolností pronajala městské kotelny rakouské firmě SATEZA, aniž by to projednala s vlastníky bytových domů. Od centrálního zásobování tepla se postupně začaly odpojovat jednotliví vlastníci domů s tím, že si vybudují lokální domovní kotelny, které vyrábějí teplo levněji. Současné vedení města v režii TOP09 krizi centrálního zásobovaní teplem ještě prohloubilo. Deklarovalo, že jednostranně vypoví smlouvu s firmou SATEZA a najde jiného, levnějšího provozovatele. Tím mělo být od 1.1.2021 Stavební bytové družstvo Jeseník. Původní nadšený souhlas družstva se však změnil poté, co si nechalo zpracovat ekonomickou a technickou analýzu. „Ukázalo se, že soustava by potřebovala velké investice, protože je dlouhodobě podfinancovaná,“ uvedl předseda Vít Dorničák. Kotelna na biomasu se tak připojila k dalším „slavným“ projektům tohoto města jako například plánované wellnesscentrum či následně akvapark, kdy byly utraceny desítky milionů veřejných korun, aniž by vzniklo cokoliv jiného než potištěný papír. ma

8. 12. 2020, autor: ma