Bohulibá záležitost a 27 mil. Kč by mohlo být doma. I když ne tak docela - podání žaloby a všelijaké posudky stojí také miliony. Má to však jeden háček. O investici do rekonstrukce městského koupaliště rozhodovala i současná starostka Zdeňka Blišťanová a další, někteří rovněž mocní, kteří by mohli úder vrátit. Účel světí prostředky, takže za škůdce byli označeni jen dva - Roman Kalous a Dagmar Ponechalová. Bude to zajímavé, ale s nechtěným poučením pro všechny, co prohrají. To může být část minulého, ale i současné vedení. Takže každý soudný, v řízení firmy nezběhlý lokální politik si příště rozmyslí, zda se bude v městské firmě angažovat. Po 30 letech vydávání Jesenického týdeníku a dvou nouzových stavech je asi na čase skončit. Za situace, kdy je celá společnost dušena nesmyslnými opatřeními, doslova i přeneseně, prý na ochranu zdraví, je to velmi těžké. Proč náš list nevycházel, když nás přece nikdo nezakazuje? Je to jednoduché – jednak není o čem psát a děsit lidi zveličovaným nebezpečím vymření celého národa, jak to dělají všechna celostátní tištěná média, je proti zdravému rozumu a mému přesvědčení. Druhak není o čem psát – není sport, kultura, lidé jsou zalezlí doma dílem z rozkazu strany a vlády (strany ČSSD, ANO a KSČM mají své ideologické i personální kořeny v KSČ), dílem dobrovolně s jektajícími zuby. A úředníci jsou buď doma nebo zabarikádovaní v úřadech, aby se „nenakazili“ a tradičně nemuseli nic rozhodovat. Samozřejmě za plný plat, na rozdíl od těch zlotřilých podnikatelů, kteří je živí. A za třetí vydávat noviny s ekonomickou ztrátou si mohou dovolit jen Babiš a města či obce, kterým to nedobrovolně dotujeme z našich daní. Tomu se po 30 letech budování kapitalismu říká konkurence... Nerušené čtení a odolnost proti nesmyslům vlády a běžným nemocem přeje Miroslav Chovanec

1. 12. 2020, autor: ma