Povolební povídání
Historie se neustále opakuje. Na Jesenicku byl před půlrokem jediný registrovaný a téměř dokonale utajený Pirát Martin Foltýn. Pirátský program lze sice sledovat v Praze, kde je Pirát dokonce primátorem, ale jejich působení v tamní vládní funkci by měly voliče spíše odrazovat. Takže prostý lid o nich nic neví a přesto je s nadějí poslal k lizu.
Bude se opakovat osud stran na jedno použití ala Unie svobody, TOP 09 či Věci veřejné?
Krajské volby v Olomouckém kraji prý skončily debaklem levice – do krajského zastupitelstva se nedostala KSČM a ČSSD. Opravdu? Kam se poděli voliči těchto stran? Člověk, který alespoň trochu sleduje politiku (odhadem max. 10% voličů), samozřejmě zná odpověď. Starší levicoví voliči samozřejmě přešli k ANO 2011 a ti mladší k ultralevicovým Pirátům. Společné vládnutí ANO 2011, ČSSD a KSČM konečně přineslo své ovoce i v regionech. Proč volit tři strany se stejným programem, když stačí jedna, že? Takže se nám levice neztratila, jen přitvrdila.
Pokračuje hvězdná kariéra čelných představitelů jesenické radnice. Aniž by se kdy jakkoliv zajímal o věci veřejné, během necelých dvou let se první „dramaturg“ Tomáš Vlazlo (netušil jsem, že tento obor lze studovat na jesenickém gymnáziu) dostal do vysoké funkce ve městě a nyní se stal i krajským zastupitelem. Neúspěšný podnikatel tak dokonale využil pirátský výtah k moci. Jen jsem zvědavý, zda jej Piráti donutí naplňovat jejich program ohledně transparentnosti i ve městě, kde ji brutálně potlačil.
Podobně, ale trochu déle to trvalo Zdeňce Blišťanové. Ta se do městského zastupitelstva a do funkce místostarostky dostala náhodou po fatálním selhání Radka Brnky. Do funkce starostky pak po lživé kampani, kdy slíbila všechno všem, ale jak dnes vidno, skutek utek. Urve vizionářsky prázdná, o to více po kariéře toužící učitelka prvního stupně nějakou funkci i na kraji? Určitě se bude snažit. Navíc synova hypotéka je další velká motivace a peněz není nikdy dost. Funkce se ale přidělují v Olomouci, takže ji teď nejspíš nějaký čas neuvidíme. O ostatním třeba někdy příště.
Miroslav Chovanec
6. 10. 2020, autor: ma