Tutlání a krátká paměť
V dnešním vydání mimo jiné stojí za pozornost článek o probuzení občanů v Bernarticích a popis situace (zatím jednostranný) kolem uzavření Plo-varny v Jeseníku. Oba mají něco společného. Pokud občané rezignují na popis a zveřejňování problémů, mohou si být jisti, že s nimi stávající moc zatočí a pěkně v tichosti. Umlčené veřejné mínění a tutlání je pro to ideální prostředí.
V Bernarticích se občané nebáli a problém se řeší. V Jeseníku bohužel provozovatelé restaurace sedli na lep vedení jesenické radnice a technických služeb. A nyní nestačí zírat, k čemu to vedlo. A to podle svých slov měli rodinné přátele v obou institucích. Už je nemají.
Zdání klídku, prosperity a všeobecné radosti jsme si užili všichni před rokem 1989. Místostarosta Jeseníku Tomáš Vlazlo se na posledním zasedání městského zastupitelstva dokonce nerozpakoval přiznat, že si město se 160 zaměstnanci za další veřejné peníze vydržuje platformu POSITIVJE, aby o něm psala jen to příznivé. A jsou to prý nejlépe investované peníze! Chápu, pro vedení města určitě. A pro nás daňové poplatníky?
Není ani tak divné, že se mocipáni snaží ze všech sil udržet krásný obrázek svého působení – je to vlastnost všech korytářů. Ale je divné a deprimující, že občané, až na výjimky, přistupují na jejich pokrytectví. Máme se jak na zámku, ať to trvá věčně. Kdyby to tak mělo fungovat, stávající vládnoucí garnitura by ke svým korytům nikdy nebyla připuštěna. A je celkem zábavné, jak po roce vládnutí na to zapomněla. Nerušené čtení přeje
Miroslav Chovanec
3. 3. 2020, autor: ma